Marie Magdalena - svatá nevěsta
MARIE MAGDALENA SVATÁ NEVĚSTA
Autor: Tau Malachi, 2006
Pozn: Knižní Klub 2007, kniha dostupná v knihkupectví
"Dnešní svět potřebuje Božské ženství a jeho sílu.
Tato kniha je jednou z mnoha, která hlásá Ducha
Matku, Svatou Nevěstu a rovnost mužů a žen
v Duchu Krista."
Tau MALACHI
 |
 |
(klinkutím na obrázek jej zvětšíte)
Ukázka z knihy
Tajné evangelium Marie Magdaleny
V Bibli je Marie Magdalena zmíněna jen několikrát. V gnostických textech se skrývají neobvyklé náznaky, z nichž vyplývá, že vztah Marie Magdaleny a Ježíše a její postavení mezi jeho dalšími následovníky mohou být velmi podstatné. Několik škol gnostického křesťanství Marii přiznává zásadní roli při zjevování Evangelia.
Poprvé se Vám dostává do rukou Sofiánské Evangelium sv. Marie Magdaleny v psané podobě. Sestává z dvou set padesáti působivých a poučných rčení, jež mohou čtenáři sloužit ke každodennímu rozjímání a povedou jej k duchovnímu růstu. Takto rozsáhlá tajná ústní tradice dosud nebyla zaznamenána. Gnostické chápání Marie Magdaleny dosud nikdo neosvětlil. Pouze v této knize je Marie Magdalena představena jako mocná svatá žena, najmilejší žákyně a milovaná manželka Krista a též jako ženské zosobnění Krista Sofie.
ČÁST PRVNÍ - Ústní tradice
Poprvé jsem se setkal se sv. Marií Magdalenou jako malý chlapec. Bylo krásné jarní ráno a já jsem si hrál v zahradě. Mou pozornost upotalo Světlo. Když jsem se podíval pozorněji, spatřil jsem obraz Paní v Rudém, která se na mě usmívala. Obklopovalo ji světlo a já měl pocit, že ji znám. Její přítomnost byla hřejivá a uklidňující, zároveň mi však dodávala energii. V mysli jsem slyšel její hlas, který zněl jako hlas ze sna. Pravil: "Znovu se setkáme. Já přijdu." Pak zmizela stejně náhle jako se objevila a já jsem přijal vše, co mi bylo předáno. Jako by hlubší část mne samotného věděla, co se stalo a co to znamenalo. Vědomě jsem ale pociťoval pouze lásku, potěšení a pocit uspokojení z toho, co se mi přihodilo. Malému chlapci to vůbec nepřipadalo zvláštní, mysl dětí je přirozeně mystická a magická.
Vše, co mi tehdy sdělila a přislíbila, se vyplnilo. Od chvíle, kdy jsem ji poprvé spatřil, jsem se s ní často setkával ve snech a viděních. Mnohdy mi předávala jedno poselství v různých podobách, jindy mi sdělovala a ukazovala různé věci. Jako by mě vedla a připravovala na budoucí prožitky. Nevěděl jsem, kdo to je, dokud jsem se nesetkal s gnostickými učiteli sofiánské tradice. Říkal jsem jí "Paní v Rudém" stejně jako všichni přede mnou. Jako každý, kdo má sklony k živým snům a viděním jsem brzy pochopil, že se nemohu svěřovat ostatním. Nechával jsem si své prožitky pro sebe. Koneckonců, lidé, kteří "vidí" takové věci, jsou "blázniví", alespoň je tak nazývá naše neosvícená společnost.
Nepřekvapilo mne, že jsem objevil kruh gnostiků, který uchovával rozsáhlou ústní tradici o sv. Marii Magdaleně. I když jsem si to zřejmě neuvědomoval, skrytě mě k němu vedla. ...
ČÁST DRUHÁ - Sofiánská tradice gnostického křesťanství
Abychom mohli pochopit sofiánské pojetí Marie Magdaleny, je nutné nejprve osvětlit gnostické chápání zjevení Krista. Od učení ortodoxních nebo fundamentalistických podob křesťanství se totiž značně odlišuje. Podle ortodoxních fundamentalistických škol je kristovský stav vlastní pouze Ježíši. Ježíš je chápán doslovně jako "jediný syn Boží", který byl seslán, aby "spasil" svět. Kdo chce být "spasen", musí uvěřit, že Ježíš je "jediným synem Božím". Zastánci tohoto pohledu doslovně věří, že se Ježíš zrodil z panny jako Kristus. Gnosticismus rozlišuje Krista a nositele Krista. Podle gnostiků se Ježíš narodil jako člověk, stejně jako my. Měl však velmi vznešenou duši a duchovní učitele. Nejdůležitějším z nich byl Jan Křtitel. Když ho Jan křtil v řece Jordán, stal se z Ježíše Kristus, tedy naplněný nebo svícený jedinec. V tom podle gnostiků spočívá pravý význam Krista. Jedná se o stav vyššího vědomí, v němž si člověk uvědomí svou vnitřní jednotu s Bohem (Pramenem) a je spasen (je osvícen a osvobozen). Gnostikové věří ve spasení skrze poznání (gnózi), které vychází z bezprostředního duchovního nebo mystického prožitku pravdy. Ta duši osvítí a spasí. V tomto ohledu se gnostické pojetí Krista blíží chápání Buddhy ve východních tradicích. Jedná se o osvícenou bytost, která učí a zasvěcuje ostatní na cestě za osvícením.
Z tohoto úhlu pohledu se Christos, který se běžně označuje jako "Světlo", nevztahuje pouze k Ježíši. Ten jen učí ostatní, jak v sobě Světlo rozpoznat a naplnit. Christos je bez rozdílu v každém z nás. Každý člověk se musí jen naučit rozpoznat a naplnit Světlo ve svém nitru a vědomě je zosobňovat. Podle gnostiků byl Christos přítomen v Ježíši a v různé míře i v jeho žácích. Tato základní gnostická myšlenka se objevuje například v gnostickém evangeliu sv. Tomáše. V něm se praví, že apoštol Tomáš je "dvojče" Živoucího Ježíše. To znamená, že v sobě naplnil Krista stejně jako Ježíš.
Tato myšlenka se objevuje i v gnostickém evangeliu Pistis sofia. V něm Ježíš nazývá své žáky "spasitely". Podle evangelia sofiánské tradice byla sv. Marie Magdalena jeho prvním a nejdůležitějším žákem, který v sobě naplnil Krista. Ježíš je prvním kristovským mužem, Marie Magdalena první kristovskou ženou. Společně odhalují božský potenciál lidstva a jeho osud. Tím je dosažení kristovství.
Myšlenku, že se Christos zjevuje výhradně v mužské podobě, odděleně od ženské podoby, považují sofiáni za neucelenou. Popírá základ naší zkušenosti, Životní síla je přítomna v mužích i ženách. Kristovské vědomí má stejný základ, ať je vtěleno do muže nabo do ženy. Christos je světlem, které duši osvobozuje a vede ji k osvícení. Tvoří podstatu duše nebo vědomí. Musí proto být v mužích i ženách - ve všech a ve všem. Podle mýtu a metafor sofiánské tradice se Christos zjevil v mužské i ženské podobě. Muži i ženy získali obraz kristovství, k němuž se snaží přiblížit. Obraz jejich budoucího Božského Já.
V sofiánské tradici je proto sv. Marie Magdalena chápána jako spřízněná duše Ježíše a také jeho najbližší žák. Je však více než to. Je jeho manželkou a chotí. Jsou si zcela rovni, oba jsou osvíceni a společně kážou Evangelium. On zosobňuje Krista Logos (Slovo), ona Krista Sofii (Moudrost). Skrze jejich spojení v mysteriu hieros gamos (posvátné svatby) se odhaluje Božská plnost. Podle sofiánského mýtu a metafor z jejich lásky prýští Evangelium a Světlo Christa.
V tradiční gnostické kosmologii sestupuje Kristus Logos z Božské skutečnosti duchovního světa do nižších říší a do hmotného světa. Hledá svůj ženský protějšek, který z mnoha důvodů padl z původního stavu Božského Bytí. Logos sestoupil, aby Sofii vykoupil a navrátil jí její božskou podstatu. Tím se naplní jakožto Kristus. Aby dosáhli celistvosti, musí se oba naplnit. V sofiánské tradici se tento mýtus odráží v příbězích Ježíše a Marie Magdaleny. Její příběh pojednává o pádu a vykoupení Sofie. Jeho příběh vypráví o tom, jak sestoupil na zem, aby ji probudil, povznesl a společně se povznesli ke stavu Božského Bytí. Jedná se o příběh spletité cesty rozvoje naší duše. Pomocí převtělení se duše probudí a vzpomene si na Pravdu a Světlo v nás. Tuto Pravdu a Světlo ztělesňuje Ježíš a Marie Magdalena. Nelze je tedy chápat jen jako dějinné postavy, které přichází zvnějšku. Představují to, co máme prožít, rozpoznat a naplnit ve svém nitru. Takto sofiáni chápou Gnostické Evangelium a veškeré gnostické legendy. Cílem těchto příběhů je probouzet, vést člověka k tomu, aby zosobňoval Pravdu a Světlo svého nejvnitřnějšího bytí. Jejich cílem je učinit z nás nositele Světla ve světě. ... (více v knize)