Historie světa jak ji možná neznáte

Dějiny světa. Během posledních 120 let byly objeveny a vykopány mnohé z měst, uvedených v Bibli. Byly vykopány tisíce válcovitých hliněných destiček, na nichž byla klínopisem popsána statisíciletá historie Sumeru a Země. Sumerské záznamy jsou nejstarší písemné záznamy staré asi 5 800 let a velmi detailně popisují věci, které se staly až před 450 tisíci roky. Podle Thovta jsme my lidé na Zemi přes 200 tisíc let, před námi obývali Zemi jiné civilizace, které byly velmi vyspělé; zmizely beze stopy. Sumerské písemnosti patří k nejstarším, které máme, s výjimkou geometrického jazyka, jenž předcházel egyptským hieroglyfům. Existují sumerské tabulky napsané 2 tisíce let před Mojžíšem, které skoro slovo od slova popisují první kapitolu bible; dokonce obsahovaly jména Adama a Evy a jejich dětí.

Planeta Nibiru (Babyloňané ji zvali Marduk) prochází naší sluneční soustavou každých 3600 let a pokaždé v té době dojde obvykle v naší sluneční soustavě k velké události (viz Sitchin: Dvanáctá planeta). Nibiru byla obydlena vědomými bytostmi Nefilim, kteří byli velmi vysocí, muži 430 až 490 cm; nebyli nesmrtelní, ale žili dle sumerských záznamů 360 tisíc pozemských let. Asi před 450 tisíci lety začali mít problémy s atmosférou Nibiru, asi jako máme my s ozonem. Rozhodli se umístit do vyšší atmosféry částečky zlata, aby jako zrcadlo odrážely zpět světlo i teplo. Uměli cestovat vesmírem v rámci sluneční soustavy, na Zemi objevili velké zásoby zlata a přistáli na této planetě v oblasti současného Iráku, kde založili města. Zlato těžili v jihovýchodní Africe velmi dlouho, asi 100 až 150 tisíc let. Po té se nefilimští dělníci vzbouřili, nechtěli již pracovat v dolech, což bylo asi před 200 tisíci lety.

Podle původních sumerských záznamů jsme byli mi lidé stvořeni tak, že 12 nefilimských vůdců použilo DNA primátů a vlastní DNA a vytvořili pokročilejší rasu, než jaká tehdy byla na Zemi. Chtěli tuto novou rasu kontrolovat a dát ji jediný úkol, těžit zlato. Skutečně ve zlatých dolech dle popisu Sumerů byly nalezeny naše kosti, staré asi 200 tisíc let, patřící Homo sapiens. Podle Thovta současná lidská rasa vznikla v roce 198 214 před Kristem a původní lidé byli přemístěni na ostrov Gondwana u pobřeží jižní Afriky; zde se vyvíjeli asi před 50 až 70 tisíci roky. Sumerské záznamy popisují člověka vysokého jako jedna třetina výšky Nefilimů. Podle Thovtovy verze o původu lidské rasy byli Nefilimové, obři, naší matkou a Sirianci naším otcem. Nefilimové byli původně trojrozměrnými bytostmi, Sirianci byli původně čtyřrozměrní.

Sedm Nefilimek spojilo vědomě své síly, nechali zemřít svá těla a stvořili vzorek sedmi propojených koulí vědomí, dle vzoru Genesis. Toto spojení vytvořilo bělo-modrý plamen, jemuž od pradávna říkali Květ života a přemístili jej do lůna Země. Egypťané toto lůno nazývají Síní Amenti, což je čtyřrozměrný prostor v trojrozměrném prostoru dvacet tisíc mil pod povrchem Země a je propojen s Velkou pyramidou. Uprostřed místnosti, kde je uložen plamen, stojí krychle a na něm je toto světlo, jenž je čistá prána, čisté vědomí, planetární ovum, které bylo stvořeno pro člověka, aby mohl začít novou evoluční cestu. Další rasa, Sirianci, sem přiletěli a věděli přesně, co mají dělat. Vstoupili Velkou pyramidou přímo do lůna Síně Amenti a stanuli před plamenem. Chápali spojení mezi myšlenkou a pocitem. V mysli se spojili s plamenem neboli ovem a určitým rituálem vytvářeli novou rasu na Zemi. V jedné rodině této rasy bylo 32 členů, polovina mužů a polovina žen. Naše Slunce je vodíkové, má jeden proton a jeden elektron. Tuto stavbu vodíku kopírujeme, a proto se ženíme a vdáváme vždy jeden s jednou. Na planetách s heliovým sluncem, které má dva protony, dva elektrony a dva neutrony, se spojují dva muži a dvě ženy, aby měli děti. Staré slunce, jakým je Sirius B, které je bílým trpaslíkem a je vysoce vyvinuté, má systém 32 (germanium) protonů.

Prvním ze Sirianců, kdo přišel na Zemi a byl šéfem v Jižní Africe, byl Enlil a přistál na vodě. Delfíni a velryby měli a mají nejvyšší úroveň vědomí na planetě a dle galaktických zákonů musel tedy vstoupit do moře, aby dostal povolení žít na Zemi a těžit zde zlato, neboť rasa z vnější planety musí dostat povolení od nejvyššího vědomí planetárního systému. Podle sumerských záznamů zůstal s nimi dlouhou dobu, a když nakonec vystoupil na souš, byl napůl člověkem a napůl rybou a pak v jednom okamžiku se stal celým člověkem. Zde je vhodné připomenout, že původně Kristus nebyl znám pod symbolem ryby, ale delfína. Existuje přímé spojení mezi kytovci a bytostmi lidského typu.

Ze spojení obou ras narodilo se najednou sedm lidí, nejen Adam a Eva z původních příběhů a všichni byli sterilní, nemohli jsme se rozmnožovat. Dle sumerských záznamů, zatímco lidé těžili zlato v Africe, vzkvétala na severu nedaleko současného Iráku města, která byla mimořádně krásná. Rozkládala se v deštném pralese a obklopovalo je mnoho zahrad. Několik otroků z dolů bylo sem přivezeno na práce do zahrad. Jednoho dne přistoupil Enki (jehož jméno znamená had), mladší bratr Enlila, k Evě a řekl jí, že důvodem, proč Enlil zakázal lidem jíst ovoce ze stromu uprostřed zahrady, je to, že by pak byli jako Nefilimové, o čemž sám pochyboval. Proto přesvědčil Evu, aby snědla plody z jabloně ze stromu poznání dobrého a zlého; Evě tento čin dal schopnost rozmnožování, rození dětí.

V Bibli se pro Boha užívá slova elohim a to znamená množné, ne jednotné číslo. Byl to Bůh, kdo stvořil lidstvo, rasu bytostí? Když Enlil zjistil, co Adam a Eva udělali, byl celý bez sebe. Zvláště nechtěl, aby jedli i z dalšího stromu v zahradě, stromu života, protože by se mohli stát nesmrtelnými. Enlil proto vykázal Adama a Evu ze zahrady na jiné místo a dál je sledoval, sepsal jména všech jejich synů a dcer a věděl vše, co se přihodilo v jejich rodině. To vše bylo zaznamenáno dva tisíce let před tím, než byla napsaná Bible.

Od časů Adama a Evy se vyvíjela lidská rasa dvěma liniemi: první, kdy jsme se mohli množit a byli jsme svobodní a druhá, kdy jsme se nemohli množit a byli jsme otroky. Podle moderních vědců trvala ta druhá linie, kdy jsme těžili zlato, přinejmenším do doby před 20 tisíci lety. Tato linie byla kompletně smetena z povrchu za doby Velké potopy, zhruba před 12 500 lety. Čtyři posuny zemských pólů nastaly v době, kdy se potopila Gondwana, pak když se potopila Lemurie, dál když se potopila Atlantida, což zveme Velkou potopou a čtvrtý posun zemských pólů má nastat nyní. Podle Thovta stupeň vychýlení zemské osy a stupeň posunu pólů, který podle vědy se děje poměrně pravidelně, přímo souvisí se změnou vědomí na této planetě. V současné době jsou póly prakticky posunuty o 90°. To je velká změna a není pozitivní, je negativní, jdeme s úrovní vědomí dolu, ne nahoru.

Thovt řekl, že po událostech s Adamem a Evou nastal velký posun zemských os a Gondwana se potopila a v Tichém oceánu se vynořila jiná pevnina nazvaná Lemurie, a na ni byli přemístěni potomci Adama a Evy. Lemurie se rozprostírala od Havajských ostrovů dolů až k Velikonočním ostrovům v sérii tisíce ostrovů. Zde se Adamova rasa vyvíjela asi okolo 70 tisíc let bez zásahu Nefilimů. V období Lemurie jsme byli velice šťastní, neměli jsme téměř žádné problémy. Naše evoluční cesta se zrychlovala a vyvíjeli jsme se velice dobře. Změnili jsme svoji kosterní strukturu, změnili jsme velikost a tvar lebky a úspěšně jsme vytvarovali svoji základnu páteře. Naše orientace byla spíše pravo-hemisférová, ženského charakteru. Evoluční cyklus si vybírá svůj charakter, naše rasa si zvolila být ženou. A když se Lemurie potopila, naše rasa byla srovnatelná s věkem dvanáctileté holčičky.

Asi tisíc let před tím, než se Lemurie potopila, byli tam dva lidé, Aj a Tija. Oni objevili, že když se milujete jistým způsobem a jistým způsobem dýcháte, pak prostřednictvím takového početí dochází k jinému druhu zrození, kdy všichni tři, matka, otec a dítě se stanou nesmrtelnými. Čili když máte dítě za jistých okolností, tato zkušenost vás navždy změní. V běhu času lidé umírali a oni zůstávali naživu, začali si uvědomovat, že dokázali něco významného, tušili, že se stali nesmrtelnými. Nakonec založili školu. Byla to první mysterijní škola na Zemi, nazvaná Naakalská. V ní se lidé prostřednictvím tantry učili to, co my zveme zmrtvýchvstáním nebo nanebevstoupením. Tantra je hinduistický termín pro jógu neboli sjednocení s Bohem prostřednictvím sexuálních praktik. Oni tyto záležitosti uměli a začali je učit ostatní lidi.

Než se Lemurie potopila, dokázali vyučit přibližně tisíc lidí. Šlo o interdimenzionální milování, vlastně se ani sebe vzájemně nedotýkali, ani nemuseli být v jedné místnosti, na jedné planetě. Kdyby měli k dispozici ještě pár tisíc let, mohli se dostat do bodu, kdy by se celá rasa přetransformovala do nového vědomí. Ale Bůh očividně řekl ne, teď není ta správná doba. Lemurie byla charakteru ženského a Lemuřané byli velmi psychicky založení, měli schopnosti dnes zvané jako paranormální. Předem tedy věděli, že se Lemurie potopí a začali se na tuto událost připravovat dlouho předem. Převezli všechny svoje výtvory do jezera Titicata, do hory Mount Shasta a na jiná místa. Jejich nové osídlení sahalo od jezera Titicata přes střední Ameriku a Mexiko k severu k hoře Mount Shasta.

Podle Thovta potopení Lemurie se odehrálo ve stejný okamžik jako vynoření Atlantidy; když se posunuly zemské osy, Lemurie klesla a Atlantida vyvstala. Atlantida byla poměrně velký kontinent, skládala se z jedné pevniny a devíti ostrovů. Jihovýchodní část spojených států tehdy ještě neexistovala, Florida, Louisiana, Alabama, Georgia, Jižní Karolína a některé části Texasu byli pod vodou. Ostrovy Atlantidy sahaly až k místu, kterému se nyní říká Klíče k Floridě. V květnu 1998 prezident egyptologické společnosti v Miami na Floridě prohlásil, že byla nalezena stará Atlantida blízko ostrovů Bimini; byly nalezeny podmořské pyramidy.

Když nastal pravý čas, Naakalští z Lemurie vytvořili spirituální zpodobnění lidského mozku na povrchu jejich Atlantského ostrova. Jejich záměrem bylo zrodit nové vědomí založené na tom, co se naučili na Lemurii. Věřili, že při vzniku nového vědomí Atlantidy bude první na řadě mozek a teprve potom tělo. Levá strana mozku mužská a pravá ženská jsou propojeny útvarem zvaným corpus callosum. Levá část mužská se na vše dívá absolutně logicky, tak, jak to napohled vypadá. Pravá ženská část je více zapojena do procesu něco si vyzkoušet, a ne to chápat. Ženské a mužské vnímání jsou navzájem svými zrcadlovými obrazy. Když se mužská část podívá na to, jak to vnímá ženská část, řekne: V tom není logika. Když se ženská část podívá na mužskou, řekne: Kde jsou v tom pocity?

Dalším krokem byla projekce formy Stromu života na povrchu Atlantidy. Použili tvar s dvanácti kruhy, při čemž deset se jich nacházelo na hlavním ostrově, dva v okolí. Existují náznaky, že podle proporcí Stromu života byla vyprojektována dokonce i velikost a tvar měst na Atlantidě. Platon ve své knize Kritias o mnohém píše a také, že město bylo zbudováno z červených, černých a bílých kamenů. Jednoho dne mozek Atlantidy, Naakalská mysterijní škola, zčistajasna vdechla život Stromu života na povrchu Atlantidy. Nad každým kruhem Stromu života se začaly tvořit energetické víry a mozek Atlantidy psychicky zavolal Lemurské děti, které se z pobřeží Severní a Jižní Ameriky začaly přesidlovat do Atlantidy a budovat města. Lemuřané osídlili pouze osm z deseti oblastí. Mayské záznamy jasně tvrdí, že před pádem bylo na Atlantidě deset měst; stáří tohoto dokumentu je odhadováno na 3500 let, zve se Troanský kodex a je uložen v britském muzeu a detailně popisuje potopení Atlantidy a také, jak nesmírně důmyslně byla zbudovaná města a pyramidy.

Dva prázdné energetické víry musely být vyplněny. Podle Thovta do nich proto vstoupili dvě mimozemské rasy naprosto odlišné. První rasou byli Hebrejci, kteří přišli z naší budoucnosti; byli jako dítě, které bylo v pátém ročníku, nedokončilo jej a muselo ho opakovat. Věděli mnoho věcí, které Atlanťané ještě nevěděli. Dostali povolení od Galaktického velitelství, aby vstoupili v onom čase na evoluční stezku Atlanťanů. Podle Thovta, jehož otec Thome se podílel na činnosti Naakalských, přinesli Hebrejští vývoji na Zemi prospěch, s jejich osídlením nebyly žádné problémy.

Avšak druhá rasa, která sem v této době vstoupila, způsobila velké problémy. Tyto bytosti přišly ze sousední planety Mars. Podle Thovta vypadal Mars před miliony let podobně jako Země, byla to krásná planeta, měla oceány, vodu, stromy. Avšak její obyvatelé měli co do činění s předchozí luciferskou vzpourou, či experimentem. Na samém počátku toho experimentu jsme se nacházeli i my; všechno boží stvoření je experiment. Experimenty podobné luciferské vzpouře proběhly už čtyřikrát, kromě Lucifera se o to pokusily i jiné tři další bytosti, ale pokaždé to skončilo v celém univerzu naprostým chaosem. Experiment dramaticky selhal, planety byly zničeny a Mars byl jednou z nich. Život se tehdy pokusil vytvořit realitu oddělenou od Boha, což je totéž, co se děje nyní. Když se někdo pokusí oddělit od Boha, přetrhne svoje spojení s Realitou, která funguje na bázi lásky. Odstřihli svoje spojení s láskou, odpojili se od svého emočního těla a díky tomu se stali mužskými bytostmi s malou nebo téměř s žádnou ženskou kvalitou v sobě. Byly to čistě logické bytosti bez emocí. Všichni skončili v nekonečné válce, protože zde chyběl soucit a láska. Mars se stal bitevním polem.

Než byl zničen, malá skupina obyvatel v časoprostorovém vozítku s umělou Mer-Ka-Bou opustila Mars, přenesli se do budoucnosti a nalezli místo k znovuosídlení na Zemi; to se mělo odehrát před 65 tisíci lety. O povolení ke vstupu nežádali, patřili ke vzbouřencům, neprošli normální procedurou. Vstoupili do dvanáctého víru Atlantidy a tak se stali součástí naší evoluční cesty. Tajná vláda a světoví multimiliardáři světa mají marťanský původ nebo většinu jejich genů a nepatrné nebo žádné emocionální tělo.

Když dorazili na Zemi v počtu několika tisíc, první co udělali, pokusili se ovládnout Atlantidu. Atlanťané byli schopni zastavit jejich dobývání, avšak nemohli je poslat zpátky. Tyto události nastaly, když byli Atlanťané ve svém vývoji jako čtrnáctiletá dívka, které se zmocnil násilím mnohem starší muž, ve věku šedesáti nebo sedmdesáti let, bylo to jako znásilnění. Neměli jinou volbu a Marťané se nestarali, jaké měli pocity. Marťané zpočátku souhlasili, že se budou snažit pochopit ženské kvality, emocionální cítění, které postrádali. Avšak postupně začali do společnosti implantovat svou levohemisférovou technologii, o níž Lemuřané nic nevěděli.  Všichni Lemuřané znali pravohemisférovou technologii, o níž dnes víme velmi málo; šlo o psychotronické stroje, virgule a podobné druhy věcí, s nimiž lze dělat absolutně vše, co si jen lze představit. Právě tak lze dělat vše s levohemisférovou technologií, když je dotažena do svého potenciálu. Ve skutečnosti jako vícedimenzionální bytosti nepotřebujeme ani jednu z technologií, a to je velké tajemství, které jsme již zapomněli.

Marťané usilovně pokračovali v levohemisférové činnosti, dokud se nezměnila polarita naší evoluční stezky. Začali jsme vidět věci skrze levou hemisféru a změnili jsme svůj charakter z ženského na mužský. Marťané začali postupně vše kontrolovat a nakonec bez jediné bitvy vše ovládli, vlastnili veškeré peníze i moc. Lemuřané, ženský aspekt, byl odsunut do pozadí a bylo s ním zacházeno jako s méněcenným. Bylo to jako svatba, o kterou ženská část nestála a marťanská strana se nestarala o to, zda se jí to líbí či ne. Takhle to zůstalo po dlouhou dobu, přibližně do období před 26 tisíci lety, kdy pomalu začala nastávat další fáze.

Tehdy došlo k posunu pólů a k malé změně ve vědomí. Tento posun se odehrál v bodě precese jarní rovnodennosti, v bodě, ke kterému se nyní opět blížíme. Tehdy se menší část Atlantidy potopila, což vyvolalo vlnu strachu. V té době již Atlanťané ztratili svou schopnost nahlížet do budoucnosti. Byli dlouho zmateni, trvalo přes dvěstě let, než se začali cítit opět bezpečně. Po nějakou dobu se dobře vyvíjeli, avšak před 13 až 16 tisíci lety se k Zemi přiblížila kometa, o níž předem věděli, neboť byli daleko více pokročilejší, nežli jsme dnes. Nastal velký spor, Marťané ji chtěli vymazat z oblohy svou technologií, ale ženský aspekt řekl: tato kometa je Božím pořádkem, nechme věci přirozeně plynout. Ať se stane, co se má stát. Po mnoha argumentech Marťané zdráhavě souhlasili. Kometa spadla u západního pobřeží Atlantidy, kde je teď město Charleston. Kusy komety spadly do míst, kde žili Marťané a přivodili smrt velké části jejich populace, byli tím dotčeni a řekli: Je po všem. Právě jsme se s vámi rozvedli. Od této chvíle si budeme dělat jen to, co chceme my a dál už vás poslouchat nebudeme. Byl to počátek velké ztráty vědomí na Zemi.

Marťané se rozhodli, že převezmou vládu nad Zemí. Nadvláda rostla zároveň s jejich zlostí. Chtěli znovu vytvořit syntetickou Mer-Ka-Bu, jenže už si přesně nepamatovali, jak. Připravili celý experiment a spustili spínač toku energie. Stupeň destrukce byl děsivý a hříšný, způsobil, že se otevřel otvor do nízko dimenzionálních rovin Země, ne do vyšších, ale do nižších. Udělali něco, co téměř zabilo Zemi. Přírodní katastrofy jsou proti tomu nic, ačkoli problémy, se kterými se potýkáme nyní, mají přímou návaznost na to, co bylo provedeno dávno. S opravdovým pochopením a dostatkem lásky může být životní prostředí napraveno během jediného dne. Avšak pokud by pokračoval tento experiment dál, byla by zničena Země navždy. Nemohli bychom nikdy použít Zemi jako základnu pro rašení semen.

Ztracená kontrola nad polem umělé Mer-Ka-by vypustila zástupy nízko dimenzionálních duchů do vyšších dimenzionálních rovin Země. Tito duchové se dostali do světa, kterému nerozuměli, který neznali a zažívali totální strach. Museli žít, museli mít těla a tak vstoupili do lidí. Atlanťané nemohli zastavit jejich vstup do svých těl, byly jich stovky v každé osobě, každá osoba byla posedlá těmito bytostmi. Byla to největší katastrofa na Zemi, jaká se kdy odehrála. Marťanský pokus proběhl v oblasti, kterou zveme Bermudský trojúhelník. Dosud na dně oceánu rotuje elektromagnetické pole a vytváří syntetickou Mer-Ka-Bu, která zasahuje do hlubokého vesmíru a je zcela mimo kontrolu.

Prvotní příčinou mnoha deformací na tomto světě, jako je pokroucení vztahů mezi lidmi, jako jsou války, problémy s manželstvím, emocionální rozrušení apod., je toto nevyrovnané pole, jež zapříčiňuje deformace až ve vzdálených oblastech vesmíru. To je důvodem, proč mimozemské bytosti se pokoušejí napravit to, co se stalo před dlouhou dobou. Co udělali v Atlantidě, bylo naprosto proti galaktickému zákonu, bylo to nelegální, ale přesto to udělali. Náprava nakonec bude zjednána, ale ne před rokem 2012. Oprava tohoto atlantského pole bude podle Thovta dokončena v tomto trojdimenzionálním roku.

V době selhání Mer-Ka-By bylo na Zemi okolo 1600 pokročilých mistrů, kteří dělali vše pro nápravu této situace. Nakonec většinu duchů odstranili z lidí zpět do jejich světů. Avšak všechny systémy na Atlantidě, finanční, sociální a všechny koncepty života degenerovaly a kolabovaly, všichni lidé onemocněli. Mistři čelili událostem, jak uměli, byli dětmi, tak se modlili a volali do vyšších úrovní vědomí, včetně do Galaktického velitelství. Tento problém byl posuzován na mnoha vyšších úrovních života. Nebylo to poprvé, podobný druh událostí se stal předtím i na jiných planetách. Byly hledány prostředky, jak vyléčit celou Zemi se všemi jejími obyvateli. Věděli, že jediný způsob, jak to mohou udělat, je dostat nás zpět do Kristova stavu vědomí. Pokud bychom pak nebyli v Kristově vědomí, zničili bychom se. Ačkoli duch je věčný, výpadek života by byl dočasně ztracen.

Problémem bylo, že jsme se nemohli do Kristova vědomí vrátit bez cizí pomoci, alespoň ne v krátkém čase; návrat přirozenou cestou zpět by trval velice dlouhou dobu. Problém byl tedy skutečně jen v čase. Byli jsme součástí širšího vědomí, které nás milovalo a z této lásky vzešlo přání asistovat při naší cestě zpět k vědomí nesmrtelnosti co nejrychleji, jak to jen jde. Bylo rozhodnuto, lidé na Zemi měli být objektem galaktického experimentálního projektu, který bychom provedli sami na sobě. Byly nám dány instrukce, jak postupovat a my jsme se jimi řidili … úspěšně.

Planetární síť jakákoli je éterická krystalická struktura, která obklopuje planetu a udržuje vědomí života všech živočišných druhů na planetě. Původně bylo okolo Země 30 milionů sítí, nyní jich je přibližně 13 až 15 milionů, jejich počet rapidně klesá. Každá z těchto sítí má svoji geometrii a každá je unikátní; právě proto jsou těla každého druhu jedinečná i způsob interpretace reality je jedinečný. Její součástí je i elektromagnetická složka spojená s třetí dimenzí a má také složky pro vyšší dimenze. Tato síť tu byla již v době Atlantidy. Mistři věděli, že díky činnosti Marťanů bude uvedena do pasivního stavu, proto se rozhodli aktivovat síť Kristova vědomí okolo Země synteticky. Byla to živá síť vyrobená uměle, asi jako vytvoření syntetického krystalu ze živé buňky živého krystalu. Pak ve správném okamžiku a v naději, že se do té doby sami nezničíme, bude nová síť dokončena, abychom mohli opět dosáhnout naší předchozí vyšší úrovně. Jeden z příkladu účinků sítě lze ukázat na známé teorii o sté opici, kdy byl učiněn vědecký postulát, že musí existovat jistý druh morfogenetické struktury nebo pole, skrze které byly opice na různých místech planety schopné se dorozumívat. Odtud nebylo daleko k přijetí faktu, že existuje energetické pole, které propojuje lidi.

První úroveň lidského vědomí je základní, druhá úroveň je naše současné vědomí a třetí úroveň vědomí je Kristovo vědomí neboli vědomí Jednoty, do kterého právě vstupujeme. Po Pádu před asi 13 tisíci lety byly na Zemi aktivní pouze dvě lidské sítě, na první úrovni jsou Aborigini z Austrálie a my mutanti jsme na druhé; mutanty nás nazývají, protože jsme zmutovali do nižší úrovně, kde právě jsme. Věda málo prozkoumala Aboriginy, takže neobjevila jejich síť. Ale sítě druhé úrovně si začaly být vlády vědomé zřejmě již od 40. let minulého století, kdy po 2. SV začaly rozmisťovat své vojenské základny po celém světě na velmi odlehlých místech. Zvláště ruské a americké základny, tedy základny synů zbraně, téměř všude se kryly se sítí vědomí v uzlových bodech sítě. Nemůže to být pouhá shoda náhod, že se impérium vojenských základen rozšířilo právě do těchto míst. Pokoušeli se ovládnout tuto síť, neboť vědí, když ji ovládnou, mohou kontrolovat naše myšlení a pocity; za těmito vládami stojí tajná vláda, která kontroluje vnější projev a načasování konfliktu.

Naše síť je založena na trojúhelnících a čtvercích, charakterem je to velmi mužská síť, která se rozprostírá kolem celé planety. Nyní máme ale nahoře ještě třetí síť, kterou zveme síť vědomí jednoty; byla dokončena 4. února 1989. Síť je díky Bohu tady a s ní velká naděje pro transformaci lidstva na vyšší stupeň vědomí. Země měla pět stupňů vědomí, které korespondují s různými počty genů a různou výškou člověka. V současnosti má Země zkušenost pouze se třemi stupni vědomí.

Projekt na znovuvybudování Kristovy sítě vědomí zahájili tři lidé: Thovt a bytosti jménem Ra a Araragat. Osa staré sítě vědomí jednoty vystupovala v oblasti planiny v Gíze a oni hodlali vybudovat novou síť na staré ose podle instrukcí vyššího vědomí. Museli počkat na správný okamžik, dokud precese rovnodennosti neprojde bodem poklesu vědomí. Potom měli před sebou přibližně 12 900 let, aby vše dokončili do 20. století. Tato hranice nemohla být překročena, jinak bychom zničili sebe i planetu. Nejdříve museli dokončit síť ve vyšších dimenzích a po té začali budovat chrámy v této dimenzi, aby se nová síť mohla manifestovat na naší hmotné úrovni. Po té, co by začala být funkční a vyvážená, začali by nám pomáhat ve vědomém přemisťování do těchto vyšších světů bytí a začátku nové cesty domů zpět k Bohu.

Velkou pyramidu zbudoval Thovt, nikoli Cheops, bylo to asi 200 let před posunem os. Později byly na stejné spirále vybudovány také zbylé dvě pyramidy. Thovt a jeho dva přátelé byli 6dimenzionálními bytostmi, na cokoli byli schopni pomyslet, vždy se stalo. Thovt, Ra a Araragat načrtli přes 83 tisíc míst na povrchu Země v bodech, kde energetické linie probíhaly a křížily se. Ve čtvrté dimenzi zkonstruovali celou síť staveb a struktur, nacházejících se nad celou planetou; všechny tyto struktury byly vytyčeny v proporcích zlatého řezu a všechny byly matematicky odvozeny od bodu v Egyptě nyní zvaného Sluneční kříž. Bylo to jedno vědomí, které vytvořilo všechna konkrétní místa od Maccu Picchu, přes Stonehenge až k Zaghouanu, všude po zeměkouli. Tato místa jsou nadčasová, byla vybudována v různých dobách, jedno vědomí vše koordinovalo.

Paměť je závislá na stabilním, živém magnetickém poli podobně jako počítač. Paměť ztratili všichni lidé, kteří přežili katastrofu a neměli aktivovanou rotující Mer-Ka-Bu, při tom byli mnohem duchovně vyspělejší, nežli my dnes. Všichni museli se vším začít od začátku, zapomněli jak dýchat, museli se naučit, jak rozdělat oheň a mnoho věcí. Propadli se dimenzemi dolu, dostali se do totálně nechráněného stavu a zakotvili v totálně zahuštěném světě – museli znovu jíst potravu a mnoho věcí, které už dlouho nebyly součástí jejich zkušenosti, museli se naučit přežít v každém ohledu. Bez malé skupiny pokročilých mistrů bychom vůbec nepřežili. Vedle pokročilých mistrů existovaly na Zemi ještě dvě skupiny bytostí, které měly nedotčenou Mer-Ka-Bu, Nefilimové a Siriánci. Siriánci zůstali v síni Amenti v nitru Země, Nefilimové se stáhli do některého vyššího dimenzionálního světa této planety.

Mužským pólem sítě se stal Egypt, jeho protějškem byla Isis, ale celkový energetický tok byl mužský. Jižní Amerika, zvláště Peru, Střední Amerika a také část Mexika se stali ženským pólem sítě. Všechna posvátná místa na Zemi, kromě několika výjimek, byla naplánována vyšším vědomím pro čtyřrozměrnou úroveň a v současnosti je většina z nich propojena se svým trojrozměrným protějškem, čili se skutečnými stavbami. Nicméně existují některá velmi důležitá místa pouze ve čtyřrozměrné struktuře. Tyto čtyřrozměrné pyramidy především představují neutrální neboli dětskou energii Kristovy sítě. Všechny dohromady tvoří tři aspekty Kristovy sítě, která obklopuje Zemi; Matka je v Peru, Jukatánu a jižním Pacifiku, otec je v Egyptě a Dítě v Tibetu. Pyramidy vybudované v Tibetu měly původně krystalickou povahu, byly zkonstruovány pomocí trojrozměrných krystalů umístěných v rozích. Většina z nich není známa. Největší známá pyramida v Tibetu je viditelná pouze tři týdny v roce, kdy prohlédne z hlubokého sněhu.

Podle Thovta existuje na Zemi pět možných různých úrovní lidského vědomí. U lidí se to projevuje rozdílnou DNA, rozdílným tělem a rozdílným způsobem vnímání Reality. Každá úroveň vědomí vyrůstá z té předchozí, až na páté úrovni vědomí naučí se přetransformovat do zcela nového způsobu projevu života, kdy opustí Zemi navždy. Hlavní viditelný rozdíl mezi jednotlivými typy je jejich výška. Lidé první úrovně jsou vysocí od 1,2 do 1,8 m a lidé páté úrovně mají výšku od 15,2 do 18,3 m. Hebrejský archanděl Metatron je vzorem dokonalosti pro předpokládaný vývoj lidstva a má výšku 55 stop, tj. pátá úroveň vědomí. O obrech, kteří žili na Zemi, se zmiňuje 6. kapitola knihy Genesis. Podle sumerských záznamů měřili 10 až 16 stop. Každá úroveň vědomí má rozdílnou DNA a nejdůležitější rozdíl je v počtu chromozomů: první úroveň má 42+2, na druhé úrovni my lidé máme 44+2, na třetí úrovni budeme mít 46+2, na další 48+2 a na páté úrovni 50+2.

V Egyptě se nacházela hlavní mysterijní škola a Egypt byl oblastí, která byla vybrána ke konečné obnově našeho vědomí a byla zejména místem, kde byli zároveň ti, co přežili potopení Atlantidy a pokročilí mistři. Tija a její manžel Aj byli první, kdo na základě interdimenzionálního spojení zplodili dítě prostřednictvím posvátné tantry, což vedlo k nesmrtelnosti matky, otce i dítěte. Tija i Aj jsou stále na této planetě, jsou to dvě z nejstarších bytostí na světě a vzhledem k tomu, co udělali pro lidské vědomí, i dva z nejrespektovanějších pokročilých mistrů. Ohnisko práce Drunvala Melchizedeka je zaměřeno na Otce, protože prostřednictvím Otce se musíme rozpomenout na nejdůležitější informace o Mer-Ka-bě, proto historií dalších oblastí se zabývá velmi málo.

Egypťané nebudovali chrámy jen tak nazdařbůh, pro vše existoval důvod a záměr. A obvykle to bylo vytvořeno na mnoha rozdílných úrovních vědomí. Každý král a každý faraon, který kdy v Egyptě žil, měl pět jmen reprezentujících pět úrovní vědomí. V Abu Simelu jsou obrovské sedící sochy, je to jejich skutečná velikost, stojící dosahovaly by výše 60 stop/18,3 m, představují bytosti páté úrovni vědomí; jiné nižší sochy představují bytosti nižších stupnů vědomí. Smaragdové desky jsou napsány na stovce rovin vědomí a podle toho, na jaké rovině vědomí se nacházíme, chápeme věci zcela jinak, absolutně odlišným způsobem, nežli lidé jiné úrovně.

Skoková evoluce. Archeologové zařazují Egypt a Sumer do zvláštní kategorie zvané skoková evoluce, neboť před nimi nebyla téměř žádná předchozí evoluce, věda o ní neví. V jednom okamžiku historie měli svůj jazyk, dovednosti, chápání a poznatky a vyspělé písemnictví, které nebylo nikdy od té doby vylepšeno. Po tomto počátečním impulzu však tyto pokročilé kultury ztratily svou počáteční jasnost, až zdegenerovaly. Je to vědecký fakt a velké tajemství pro vědu. To vše vysvětluje Thovt následně. Zákonitost časových období pochopíme dobře z kresby týkající se precese. Bod A je v místě, kde se právě nacházíme, a bod C je místo, kde nastal pád Atlantidy. V bodě C se také posunují póly; věda již určila datum, kdy se to odehrálo. V této době došlo také k Noemově Velké potopě a rozpustily se polární ledové čepičky v důsledku všech změn na Zemi. V bodě C došlo k destruktivní události.  Celé časové období 6 tisíc let od bodu C, kdy se odehrálo zničení, do bodu D, kdy teprve mohlo být předáno nové učení, museli Mistři čekat. Mezitím Atlanťané, vlasatí barbaři, pobývající v té době v Egyptě, se pomalu vraceli do stavu, kdy by mohli přijmout nové, nicméně v podstatě dávné vědění. 6 tisíc let muselo přibližně 1600 pokročilých mistrů čekat pod Velkou Pyramidou, aby mohli přijít s novým učením a vybudovat novou kulturu.

Tatovo bratrstvo. Thovtův syn Tat zůstal s Ra po Pádu v Egyptě; později skupina vešla ve známost jako Tatovo bratrstvo. I dnes v Egyptě existuje vnější Tatovo bratrstvo, fyzičtí lidé, kteří ochraňují a udržují posvátné chrámy; v skrytu za ním stojí mistři. Když vhodný den konečně přišel, Tatovo bratrstvo hledalo osoby a skupiny, které by byly připraveny přijmout dávné vědění. Pak se jich několik zjevilo v těle a počali vyučovat, což byla doba zrodu kultury Egypta a Sumeru. Egypťanům netrvalo přijetí nových poznatků dlouhou dobu, nové učení předali své populaci a ta rychle postoupila o krůček výš.

Podobně tomu bylo i v Sumeru, avšak zde evoluce byla vedena Nefilimy, mateřským aspektem, v Egyptě Sirianci, otcovským aspektem, to je hlavní rozdíl. Šlo zřejmě o rodičovské rozhodnutí, kdy obě země se počaly vyvíjet v týž časový okamžik, který byl svázaný s bodem precesního oběhu, bod D byl bodem nejpravděpodobnějšího úspěchu. Sumeřané věděli o událostech, které se staly před 450 tisíci lety proto, že jim byly tyto informace předány a oni je sepsali a řídili se podle nich. Přestože dostali tyto úžasné informace, přesto potom jejich kultura zdegenerovala, nevyvíjela se. To proto a tehdy, když se nacházeli v precesní fázi usnutí, ve spánkovém cyklu.

Uprostřed Kalijugy, před 2 tisíci lety, nastal čas Ježíše, ale lidé spali, měli poměrně nízkou úroveň vědomí. Nyní se blížíme k plnému probuzení a poznáváme pravdu o našich počátcích. Lidé v Kalijuze, kteří si přečetli knihy a studie z dřívější doby, z mnohem probuzenějšího období, stěží naplno chápali, o čem se v nich píše; proto k tomu všemu přistupujme a chápejme to i s tímto vědomím. Thovt říkal, že prošel pěti posuny pólů: viděl Slunce vycházet na východě, pak na západě, celkem pětkrát. Na hrobě Súfijce Sama v Novém Mexiku je pamětní deska s nápisem: V den, kdy slunce vyjde na západě a lidé to uvidí, všichni uvěří. Hovoří se tu o čase, který právě nastává.

Před Egyptem existovala v Atlantidě Naakalská mysterijní škola, kterou vedli Aj a Tija a tisíc lemurijských členů.  Pokoušeli se učit Atlanťany, jak se stát nesmrtelnými. Překážkou byl čas, neboť trvalo 20 až 30 tisíc let, kdy nesmrtelného stavu dosáhla první osoba, Osiris, který nebyl Egypťan, ale Atlanťan. Osiridův příběh se ve skutečnosti odehrál v Atlantidě. Osiris žil nejprve v těle, v první úrovni vědomí. Pak byl zabit a jeho tělo bylo rozsekáno na kousky. Byl od sebe oddělen - to byla úroveň druhá, naše současná úroveň. Pak byly tato kousky opět shromážděny a on byl opět vcelku, což ho přivedlo do třetí úrovně vědomí, jíž je nesmrtelnost. Prošel tedy třemi úrovněmi vědomí, první byla celistvost, druhá oddělenost a třetí znovu spojení všech částí. Tím se stal opět celistvým a více už nezemřel. Když tímto vším Osiris prošel, objevil se jako nesmrtelná bytost, první vzkříšený mistr Atlantidy. Tato idea či šablona pro ostatní lidi, se stala v Atlantidě a později i v Egyptě náboženstvím.

Atlanťané díky způsobu, jak fungoval jejich mozek, dovedli svoji paměť k dokonalosti. Jejich paměť byla transpersonální, dokázali si vzpomenout na vše, na cokoli si vzpomene jedna osoba, na to si mohou vzpomenout také ostatní lidé stejné rasy. Tento typ paměti mají Aborigini z Austrálie. Jsou na první úrovni vědomí, kdy nejsou od sebe odděleni. Mají plně dynamickou 3D holografickou paměť, dokáží zrekonstruovat v čase události místa minutu po minutě a ostatní členové mohou v jejich paměti chodit a dívat se dokola, ať jsou kdekoli; nejde o skutečný čas, zvou jej Čas snů. Jejich paměť je dokonalá, zřejmě proto neměli Atlanťané v kultuře tohoto druhu důvod něco si psát. Nepotřebovali to, ale potřeboval to marťanský aspekt, proto měli Marťané psaný jazyk. Dokonce i po Pádu měli Egypťané i jiní ohromné paměťové schopnosti, ztratili sice svou schopnost transpersonální a holografické paměti, zůstala jim paměť fotografická.

Čtyřicet dvě knihy Thovtovy zaznamenávají také události po Pádu, kdy se Atlanťané dostali do Egypta, ztratili schopnost plné paměti a bylo zavedeno písmo. V egyptských záznamech je zapsáno, že písmo zavedl na světě Thovt. Tento počin završil pád a svrhl nás z první úrovně vědomí do druhé, protože byl změněn způsob, jakým přistupujeme k paměti. To zpečetilo náš osud. To, že jsme se učili psát, mělo za následek zvětšení horní poloviny naší lebky od obočí nahoru a změnilo i způsob našeho vnímání reality. Pocit oddělenosti bytí předurčil změnu mnoha aspektů života lidí; Egypťané vstoupili do tohoto stádia vývoje, přemýšleli o tom, že byli odděleni od zbytku Reality.

Plán skokové evoluce se plnil dobře, vznikla první dynastie. Postupem času vyvstaly vážné problémy, které, kdyby nebyly řešeny, způsobily by nám ve dvacátém století velké katastrofy, ve skutečnosti bychom jako planeta nepřežili, neměli bychom žádnou šanci. Mělo to co do činění s náboženskou vírou Egypťanů, zvláště, když se Horní a Dolní Egypt od sebe oddělovaly. Jak Dolní tak Horní Egypt měly 42+2 bohů neboli neter reprezentujících tyto úrovně. Z důvodu politické korektnosti, když Meni spojil tyto dvě země v jedinou, přijal všechny tyto obrazy; Egypt tedy měl 84+4 bohy reprezentující tytéž náboženské ideje, 88 různých představ Boha. Mnozí říkali: Můj Bůh je ten pravý Bůh a vaši bozi nejsou praví. Nastalo období okultní, velmi rozdvojené a chyběla představa, že ve skutečnosti je pouze jeden Bůh. Z našeho pohledu to bylo jako poškození chromozomů (42+2; proto i 42 knih Thovtových); byla to mutace a tato situace nebyla dobrá. Ani všichni členové Tatova bratrstva nedokázali uvést věci do pořádku a situace se stále více zhoršovala.

Důkazy svědčí o tom, že křesťanské náboženství vzniklo z egyptského; obě náboženství mají v každém aspektu stejné paralely s výjimkou pojetí Boha. Křesťanství přišlo později, ale totálně převálcovalo egyptské náboženství. Křesťané pohlíželi na Egypťany jako na okultisty, a oni jimi také i byli, protože jejich náboženská víra byla pokažena, s jedinou výjimkou trvající 17 a půl roku během 18 dynastie za panování Achnatona. Na toto velice krátké období se v Egyptě objevil oslňující záblesk světla, který po té zmizel. Tímto zábleskem zářivého bílého světla bylo to, co zachránilo naše spirituální životy. Začalo to přibližně v roce 1500 let před Kristem. Pokročilí mistři vypracovali plán a Thovt vyprávěl autorovi následující příběh.

Jako první krok se rozhodli přivést konkrétní bytost s Kristovým vědomím do konkrétního těla, aby do akašických záznamů vnesla opět vzpomínku na to, co je Kristovo vědomí. To bylo po Pádu ztraceno. Bylo rozhodnuto, že bytost s Kristovým vědomím se stane králem Egypta; aby to mohli provést, museli porušit všechna pravidla. Požádali Aje a Tiju, aby měli dítě; oba nesmrtelní měli 46+2 chromozony a oba souhlasili. Dítě bylo dáno Amenhotepovi II., aby se stalo příštím králem; stal se Amenhotepem IV., známým jako Achnaton. Mezitím Tija a Aj čekali další dítě, narodila se dívka Nefertiti, byli s Achnatonem sourozenci, vyrůstali spolu a pak se vzali a díky nim vznikla nová cesta života.

Achnatonovým hlavním záměrem bylo rozbít celé náboženství založené na okultismu a zavedení monoteistického náboženství; jako Boha dal lidem Slunce. Součástí učení byla Pravda, žádné lži a překrucování, takže vše mohlo zase zpět na světlo. To byl i začátek umění, které vypadalo realisticky a které nic nestylizovalo. Lotos byl národní květinou Atlantidy, Naakalští, o kterých jsou zmínky v indických sanskrtských rukopisech, přivezli lotos do Indie. Achnaton vybudoval mysterijní školu pravého oka Horova, do té doby se informace pravého oka Horova v Egyptě nevyučovaly. Učil studenty dvanáct let a po té měl jen pět a půl roku, aby je přivedl k nesmrtelnému životu; asi tři sta lidí učinil nesmrtelnými a je domněnka, že to byly téměř všechno ženy a ti mohli jít dál cestou i mimo Egypt. Vše bylo zaneseno do akašických záznamů a do paměti, které máme v našich DNA.

Nejvíce ze všech Achnatona nenáviděli kněží, protože celé egyptské náboženství bylo soustředěno do jejich rukou, oni ovládali lidi, jejich způsob života a ekonomiku. Byli bohatí a mocní a pak se objevil Achnaton a řekl: Nepotřebujeme kněze, Bůh je ve vás. Existuje pouze jeden Bůh a vy Ho můžete dosáhnout ve svém nitru. Achnaton byl také absolutní pacifista, přivedl nejsilnější armádu zpět do stavu zahálky a to se jim nelíbilo. Měl tak proti sobě nejen kněžstvo, ale i armádu, nebyl oblíbený ani u lidu, který byl zvyklý na své náboženství a miloval uctívání malých bohů. Achnaton věděl, že to vše musí udělat, třeba by to mělo skončit i jeho vlastní smrtí. Musel napravit cestu, kterou se naše kolektivní DNA zakódovala do této Reality a potřeboval vložit do akašických záznamů vzpomínku na posvátný účel Kristovy sítě.

Achnaton byl nakonec sesazen z trůnu, země vstoupila do přechodného stavu, posléze nechali Aje a Tiju, aby vládli zemi, což trvalo asi třicet let. První král 19 dynastije Setim I. okamžitě změnil vše ke starým pořádkům, vše vymazal a nazval Achnatona stejně, jako nazvali později Ježíše: zločincem. Ve městě vybudovaném Achnatonem, v Tel Amarně, nezůstal kámen na kameni, město bylo rozebráno, abychom nevěděli, že Achnaton a Nefertiti vůbec žili. Určité věci byly však ukryty v místnosti hluboko pod zemí, kde byla později nalezena i bysta Nefertiti.

Nesmrtelnost znamená kontinuální, nepřerušovanou paměť, nemá nic společného se životem ve stejném těle na věčnosti. Zůstanete v těle jen tak dlouho, jak jen chcete a když se rozhodnete odejít z těla, tak odejdete. Vždycky jsme žili a žít budeme, ale možná po čas nebudeme vědomí. Bytosti nesmrtelné mají nedotčenou paměť, jsou si vědomi všeho, aniž by přišlo nevědomí. Paměť je klíč k nesmrtelnosti. Umírání je proces, kterým vcházíte do stavu prázdnoty bezprostředně po smrti. Jste nevědomí, nejste si vědomi procesu umírání do té míry, že nemáte kontrolu nad jejími obrazy. Tento způsob umírání vede člověka do třetí alikvóty čtvrté dimenze, což má za následek cyklické opakování pozemské existence na Zemi, reinkarnaci. Když se reinkarnujete zpět na Zemi, nemáte vzpomínky, odkud jste přišli; tak probíhá reinkarnace stále do kola.

Když člověk prochází zmrtvýchvstáním, je při vědomí a uvědomuje si plně svou Mer-Ka-Bu, ačkoli si ji obvykle plně neuvědomí až do okamžiku smrti, teprve po opuštění těla si ji začne uvědomovat. Poté znovustvoří svoje tělo a projde procesem, který ho dovede do desáté až dvanácté alikvóty čtvrté dimenze. Z této úrovně se již neprochází reinkarnacemi. Paměť se už znovu nezablokuje a bytost pokračuje k věčnému životu. Je velký rozdíl mezi umíráním a zmrtvýchvstáním a ještě větší rozdíl je v nanebevstoupení, které je uskutečnitelné od té doby, co byla v roce 1989 dokončena síť. Při nanebevstoupení vůbec nezemřete, neexistuje proces umírání, jak ho známe. Dojde k tomu, že si uvědomíte svou Mer-Ka-Bu jedním nebo druhým způsobem, čili si budete vědomi toho, že vaše tělo je světlo. Samozřejmě po té již na Zemi nebudete a tedy jakoby zemřete.

Budete schopni projít naprosto vědomě prázdnotou, ze Země přes prázdnotu do vyšších dimenzí a po celou dobu si toho budete vědomi. Tímto způsobem jednoduše odejdete z tohoto života, aniž byste prošli procesem smrti, což zahrnuje i rekonstrukci lidského těla; jednoduše člověk zmizí z tohoto světa a objeví se v jiném, při čemž projde prázdnotou. Tato kniha obsahuje řadu instrukcí, jak přesně absolvovat tento proces. Není to příliš velký rozdíl v tomto okamžiku hry života na planetě Zemi, protože pokud zemřete normálním způsobem, dostanete se do třetí alikvóty a chvilku se tam zdržíte. Až touto nadcházející změnou projdou zbývající zemské cykly, všichni lidé na této alikvótě vystoupí na tutéž dimenzionální úroveň jako ti, co prošli procesem zmrtvýchvstání nebo nanebevstoupením. O tom i hovoří Bible, kdy říká, že smrt v tomto čase bude povýšena. V podstatě neexistuje nic takového, jako smrt, existují jen rozdílné stavy bytí. Čas se krátí a autor uvádí, že právě teď se na Zemi odehrává velmi málo lidských inkarnací, samozřejmě jsou výjimky, ale rodí se i nové děti; o nich až na konci.

Podle historie kněží a vojsko se spojili a podali Achnatonovi jed v léku. Podle Thovta se to přesně tak nestalo. Kněží najali tři núbijské čaroděje, kteří namíchali směs, po jejímž požití člověk vypadá jako mrtvý. Po jejím podání a vypití se zdálo, že z Achnatona vyprchaly všechny známky života, byl prohlášen za mrtvého, rychle převezen do zvláštní místnosti, uzavřen do sarkofágu víkem s magickou pečetí a pohřben na skrytém místě. Thovt řekl, že Achnaton musel čekat uvnitř sarkofágu skoro 2 tisíce let, než se kus pečeti uvolnil a zaklínadlo bylo zlomeno. Jedem by ho zabít nemohli, jed takové bytosti by neublížil, to věděli, a proto použili černou magii. Pro Achnatona jako pro nesmrtelnou bytost to nebyl problém, bylo to jako zdřímnutí. Pak se vrátil do Síně amenti.

Po té, co Achnaton odešel, 300 nesmrtelných se připojilo k Tatovu bratrstvu a v ústraní vyčkávali zhruba do roku 500 před Kristem. Pak se přestěhovali do Masady v Izraeli a vytvořili Bratrstvo esejských. Těchto třista lidí vytvořilo vnitřní kruh a většina lidí obyčejných vytvořila vnější kruh, který se velmi rozrostl. Marie, matka Ježíšova, byla členkou vnitřního kruhu esejských. Byla nesmrtelnou dříve, než se stal nesmrtelným Ježíš. Josef přišel z vnějšího okruhu. Součástí plánu bylo, že bude přiveden někdo, kdo bude demonstrovat, jak přesně se stát nesmrtelným, i když je obyčejným člověkem. Chtěli tuto zkušenost vložit do akášických záznamů a učinit z ní reálnou možnost pro další následovatele.

Podle Thovta se Marie a Josef dali dohromady a interdimenzionálně se spojili, aby vytvořili tělo pro Ježíše, což umožnilo, že jeho vědomí přišlo z velmi, velmi vysoké úrovně vědomí. Když sem Ježíš poprvé vstoupil, začal žít život na Zemi jako člověk, jako jeden z nás. Ve všem byl lidský. A prostřednictvím své práce sám sebe transformoval do stavu nesmrtelnosti skrze zmrtvýchvstání, nikoli skrze nanebevstoupení a zapsal do akášických záznamů proces, jak toho lze přesně dosáhnout. Toto bylo naplánováno dle Thovta velmi dlouho před tím, nežli se to odehrálo.

Ve dvanácti hlavních chrámech podél Nilu se vyučovalo levé oko Horovo, čili vědomosti ženského druhu. Třináctým chrámem byla samotná Velká pyramida. Jejím prvořadým úkolem kromě jiného bylo převést někoho z naší úrovně vědomí do další úrovně. Je mnoho dalších důvodů pro její existenci, avšak nanebevstoupení a zmrtvýchvstání jsou jejím absolutním účelem.

Genesisis, příběh stvoření. Křesťanské a egyptské chápání Reality je téměř identické, lidé věří, že stvoření začíná pohybem ducha. Nejprve nastal pohyb a vzápětí po té se objevilo světlo. Ze současné křesťanské Bible byl vynechán jeden detail, ve starších verzích Bible pravděpodobně nechybí a sice, první věta zní takto: Na počátku bylo šest. Tento začátek byl mnohokrát měněn.

Představte si, že jste malý duch uprostřed prázdnoty. Máme šest smyslových paprsků, všechny vycházejí ze středu hlavy, z epifýzy. Jeden vychází ze třetího oka a další zezadu;  třetí vychází z levé a čtvrtý z pravé části mozku, další přímo nahoru korunní čakrou a šestý dolu do našeho krku, celkem šesti směry, jsou to tytéž geometrické osy x-y-z. Egypťané věřili, že tento vrozený aspekt vědomí umožňuje počátek stvoření. Aby se uskutečnil pohyb, musí existovat něco ve vztahu k něčemu jinému. Paprsek vědomí se promítne u každého jedince ve všech šesti směrech na stejnou vzdálenost, ta je totožná u všech paprsků; rozdílná je u každého jedince vzdálenost, na jakou jsou schopni paprsek promítnout. Ve Velké prázdnotě nemáme tělo, jsme jenom duch a vytvořili jsme kolem sebe pole, prostor, který můžeme uzavřít. Studenti v mysterijních školách okolo svých bodů vědomí vytvořili čtverec, ze středu vyslali paprsek nahoru a vytvořili pyramidu se základnou čtverce. Po té vyslali paprsek dolů a vytvořili pyramidu dolů, osmistěn. Nyní lze použít kinetickou energii neboli pohyb, před tím to možné nebylo.

Duch se může pohybovat mimo tento tvar, okolo něj, může zůstat nehybně ve středu tohoto tvaru a nechat pohybovat jej, rotovat, kymácet se nebo se pohybovat všemi možnými způsoby. Relativní pohyb je tak nyní umožněn. Prázdnota je nekonečná a tyto stvořené formy jsou také nic, jsou to jen pomyslné čáry stvořené z vědomí. Naznačuje nám to, co ve skutečnosti Realita je – nic. Hinduisté nazývají Realitu Májou, což znamená iluze. Před tím, než studentům bylo povoleno hýbat svým vlastním bodem vědomí, naučili se otáčet touto osmistěnnou formou a vytvořili kolem sebe kouli.  Přímka je mužská a jakákoli křivka je ženská, tudíž jednou z nejmužštějších forem je čtverec nebo krychle a nejženštější formou je kruh nebo koule.

Nejprve tedy duch jako jedno oko, vystřelil paprsek do prázdnoty šesti směry a vytvořil prostor. Po té uzavřel prostor, když spojil konce těchto projekcí do čtverce a vytvořil pyramidu nahoru a pak i dolu, tedy osmistěn. Dále otáčením tvaru stvořil kouli. Duch nyní přebýval v kouli. První pohyb Geneze nastal, když se vědomí rozhodlo vystoupit na povrch: A duch boží se vznášel nad vodami. Bezprostřední další věc byla: A Bůh řekl: Budiž světlo, a bylo světlo. Jakmile dorazil na povrch, stvořil další osmistěn, roztočil jej kolem tří os a vytvořil další kouli stejně velikou, neboť jeho projekce do prázdnoty je stejná. Když toto duch učinil, vytvořil z protnutí dvou koulí vnitřní útvar, vesicu piscis, asi jako když se dvě mýdlové bubliny protnou; její trojrozměrný tvar vypadá asi jako ragbyový míč. Je to geometrický obrazec, skrze který bylo vytvořeno světlo, má tvar čočky. Je to geometrický obrazec, skrze který byly stvořeny oči, které přijímají světlo; je základem geometrie elektromagnetického pole.

Výtvorem prvního stvoření byla koule. První pohyb/den vytvořil vesicu piscis, která je základem světla. Výsledkem druhého pohybu/dne bylo něco, co vzniklo průnikem tří koulí, geometrický základ hvězdy-čtyřstěnu, což je jeden z nejdůležitějších tvarů života. Pokaždé byla stvořena dle jediné instrukce nová koule a bylo tak odhalováno víc informací a zviditelnily se další vzorce. Šestého dne vytvořil duch poslední sedmou kouli a tím kompletní šesti plátkový květ, to je vzorec Geneze. Je to začátek stvoření tohoto vesmíru, v němž žijeme. Není to jenom matematika a geometrie, je to živoucí mapa stvoření veškeré Reality. Je třeba, aby levá mužská hemisféra mozku pochopila jednotu všeho stvoření, aby polarita vědomí mohla být překročena.

Torus je první tvar, který vychází z dokončeného vzorce Geneze a mezi ostatními existujícími tvary je zcela jedinečný; vytvoří se při rotaci vzorce Geneze kolem své středové osy, tvar má podobný americké koblize donut s nekonečně malým otvorem uprostřed. Lidské srdce má sedm svalů, které vytvářejí torus, torus je v každé životní formě, v každém atomu, je to první tvar, který vznikl, vládne mnoha aspektům života. Jakmile vědomí promítlo prvních sedm koulí, pokračovalo v rotaci a dokončilo druhý vír pohybu, završilo dokončení dokonalého trojrozměrného tvaru, kdy osmá koule je za viditelnými koulemi vzadu a spojí-li se středy všech koulí, vidíme kostku. Tento trojrozměrný hrozen koulí nazvali lidé dávných civilizací Vejcem života; je to morfogenetická struktura, která vytvořila naše tělo, veškerá fyzická existence je závislá na struktuře vejce života. Vše má základ v této jedné formě.

Třetí rotací vzniká další vír. V Květu života je devatenáct kruhů, tento obrazec se nachází po celém světě. Má mnoho nedokončených kruhů na vnějším okraji. Pokud jsou dokončeny všechny, odhalí se další tajemství, další vzorec, který je jedním z nejsvatějších a nejtajemnějších forem, nazývá se Ovocem života; je to výsledek, vzorec 13 kruhů, ovoce, ze kterého bylo stvořeno tkanivo detailů této Reality.

Nyní jsou všechny kruhy tohoto vzorku ženské. Existuje 13 způsobů, jak překrýt mužskou energií tento vzorec, a sice přímými liniemi 13 způsoby přes všechny kruhy a vynoří se 13 vzorců, které vedle Vejce života a torusu, vytvoří všechno v jsoucnu. Autor knihy toto označuje jako 13 informačních systémů spojených se vzorcem Ovoce života. Nejjednodušší systém vychází z propojení všech středů kruhů přímkami, výsledkem je obrazec známý jako Metatronova krychle; je to jeden z nejdůležitějších informačních systémů v univerzu, jeden z tvůrčích vzorců stvoření.

pokračování textu zde: https://starezlatecasy.cz/index.php/cast1/1a-tajemstvi-kvetu-zivota