Duše, něco o ní

Jména Duší   

Každá Duše má jméno. V lidské řeči je možné přeložit ho do čísel a písmen, které určují současnou pozici Duše ve skupině k níž patří. Současné jméno první Božské Duše je HHH777. Když se tři Božské Duše stanou jedno a jedno s Bohem, jejich společné jméno bude jen H7. Nejvyšší písmeno pro každou skupinu Duší je "H", následované písmenem "T". Tyto dvě písmena představují první a druhý ekvivalent zvuku na spirituální úrovni. Čím je pozice Duše nižší, tím je její jméno delší. Každé jméno má právě tolik písmen jako čísel, maximálně však po 9 z každého. Každá Duše má dané jméno, dokud si udržuje danou pozici. Duši, která změní svou pozici, bude dáno nové jméno, které odráží její novou pozici, a když jiná Duše zaujme její původní pozici, ta Duše dostane jméno uvolněné pozice. Pokračování každé Duše je zachováno a všechna její  jména jsou zaznamenány. Dokonce i postupný vývoj té nejmenší částice Duše se dá plně vystopovat od samého počátku. Duše, které ztratí vlastní totožnost jako povědomí budou začleněny do skupinového povědomí. Skupinových povědomí je několik a každé je očíslováno. Příkladem skupinového povědomí jsou Duše těch zvířat, které ještě nedosáhly postavení samostatné Duše.

 
Spříbuzněné a spřízněné Duše

Duše schopné lásky ne přímo spojené s jejich vlastním blahobytem, což se vztahuje na Duše ze čtvrté skupiny a výše, jsou obvykle spojeny s jinými Dušemi.  Existují dva stupnĕ spojení.  Vyšší formou je spříbuznenost Duší. Ta existuje mezi Dušemi, které se opakovaně dělí o zkušenosti svých životů. Úkoly, kterých se spříbuzněné Duše ujmou, mohou zahrnovat soutěžení a dokonce i nepřízeň v jednotlivém životě, ne jen vzájemnou spolupráci a přátelství. Spříbuzněná Duše probere takovou roli ve vztahu ke své spříbuzněné Duši, jak se vyžaduje v daném bodě v nejlepším zájmu pokroku spříbuzněné Duše. Spříbuzněné Duše jsou obvykle na podobné úrovni vyspělosti a výběr jejich vzájemných úkolů se uskutečňuje na základě zvážení nejlepších možností každé.  Spříbuzněnými jsou také tři Božské Duše. Pokud je to nutné, spříbuzněná Duše se obětuje, aby umožnila co nejlepší pokrok své spříbuzněné Duši. Spřízněné Duše jsou srovnatelné s přáteli, kteří udržují pečlivý přístup jeden k druhému.

Láska

Jak se Duše postupně stává schopnou vzdát se sobectví, vyvíjí v sobě také možnost pocitů ne přímo spojených s vlastním přežitím, nebo blahobytem. Božská Duše, která se zcela vzdala sobectví, je schopna milovat druhých nejvíce. Pokud se podíváme na Jedno a porovnáme to se sluncem, paprsky lásky je možno vidět, jak se šíří z jeho Božského středu do okolí. Když paprsky Božské lásky proniknou přes jednotlivé úrovně, jsou vstřebávany a nahrazovány láskou obyvatel na té které úrovni, kteří vyzařují svou lásku dále směrem dolů, do okolí. Každá Duše dostane, co si zasloužila a láska se získá milováním druhých.

Čas  

Čas neexistuje.  Vše se odehrává "teď". "Teď" se podobá na obrovskou mozaiku, představující všechny události, které se kdy staly, právě se dějí a je stanoveno, že se udějí, v současném pohybu, který může být přeložen do časové posloupnosti, jako minulost, současnost a budoucnost. Vývoj lidstva se objevuje jako nekonečný film, ukazující veškeré dění trvale. Jak daleko dozadu nebo dopředu může Duše sledovat film, závisí na její pozici. Božská Duše vidí nejdál. Božské Duše jsou jediné, které mají přístup ke všem událostem, které ovlivňují lidstvo od počátku až po konec, jakož i vývoj Jednoho poté, co se dostane do výkonného stavu. Přístup k větší části informací, než je přirozeně dostupné Duši, se může povolit, pokud je to vyžadováno pro určité poslání.

Závěrečný soud  

Zákony posledního soudu formulovala první Božská Duše, která také dohlíží na jejich dodržování. Každá myšlenka a každý skutek každé Duše jsou zaznamenány na věčnost a berou se v úvahu. Soudní akt je udělen Duši číslo jedna ze šesté skupiny. Tato Duše je v pořadí druhá pouze vůči Božstvu. Zasloužila si své postavení tím, že byla nejspravedlivějším člověkem. Tato Duše je nejmoudřejší a nejspravedlivější Duší v Jednom, po Bohu. Její úkol je možno přirovnat k nejvyššímu soudci ve státě. Po Božskosti nejvyšší soudce je jediná Duše, která má přístup ke všem událostem od počátku, aby byla zajištěna úplná přesnost každé informace použité pro souzení.

Nejvyšší soudce a ostatní soudci nedosahují subjektivní rozhodnutí. Leckdo na téže pozici by dospěl k témuž uzávěru jménem první Božské Duše, jednající jako Bůh, ale stanovení soudci mají nejvhodnější předpoklady pro tuto činnost. Přestože ne všechny Duše s odpovědností v Jednom mají všechny stávající znalosti, každá Duše s jakoukoli odpovědností má dokonalé znalosti své oblasti odpovědnosti. Čím má Duše vyšší a náročnější odpovědnosti, tím těžším zkouškám se musela podrobit a tím přísnější bylo i její souzení.

Nejvyšší soudce jmenuje Duše do postavení soudců pro skupinu pokusu a omylu. Duše ze skupiny pokusu a omylu není souzena po ukončení jednotlivého života, ale po použití všech svých příležitostí, nebo když se dopustí natolik závažného přestupku, že je třeba zhodnotit, zda je Duše vůbec hodna pokračování své existence.

Rysy Duše

Duše se skládá z energie jejího povědomí. Čím je Duše znalejší, tím je větší. Duše ze šesté skupiny je několik set krát větší než Duše z první skupiny. Od Duše se očekává vyzařování barev z jejího těla. Ne všechny Duše mají všechny, nebo podobné barvy, a některé Duše jsou jasnější, než jiné. Stupeň jasnosti je dán stupněm čistoty Duše. Duše může mít nejvýše osm barev: bílou, bledě fialovou, tmavě fialovou, modrou, zelenou, žlutou, oranžovou a červenou. Představují barvy osmi čaker, jakož i ve vztahu k lidskému tělu. Pokročilejší Duše nejsou jen větší a jasnější, ale mají také více výrazných barev. Barvy menších Duší jsou obvykle více smíšené. Vzhled Duší bez schopnosti samostatné existence a neúplných pozůstatků Duší po konečné očistě, které splynou do vnější kůry Jednoho, se mísí do nevýrazné barvy kamene. Vnější kůra Jednoho je tvořena Dušemi, jejichž zbytkový objem znalostí a dovedností po očistě se ukázal být příliš malý na to, aby umožnil Duši samostatnou existenci.

Přítomnost každé barvy v Duši představuje pořízení určitých schopností.

Bílá představuje celkovou sílu Duše.

Bledě fialová odráží schopnost Duše uplatnit poznatky.

Tmavě fialová je znakem zdatnosti.

Modrá odráží znalost-moudrost.

Zelená je znakem lásky.

Žlutá znamená porozumění.

Oranžová naznačuje přítomnost tvůrčích schopností.

Červená odráží schopnost Duše jednat prostřednictvím síly.

Úplná a očištěná Duše, která již ukončila svůj vývin, jak platí o Duších ze šesté skupiny, bude mít všech osm barev jasně vyzařujících z těla její energie.

Příslušné barvy nejvýraznějších nabytých schopností Božské Duše budou v ní větší a jasnější než by byly dány barvy nalezeny u jakékoli jiné Duše. Nejvýznamnějšími barvami první Božské Duše jsou modrá a žlutá, s tím že modrá představuje znalosti a um. Tato Duše je největší a nejjasnější Duší ze všech. Nejvýznamnějšími barvami druhé Božské Duše jsou zelená a žlutá. Zelená naznačuje lásku a pochopení. Během fáze harmonie tato Duše bude největší. Fialová a žlutá jsou barvami třetí Duše, s tím že fialová představuje zdatnost. Tato Duše je druhou největší při dosažení Božskosti, a bude největší Duší během provádění fáze obrany, kterou povede. Postavení Duše v rámci společenství, její plný charakter a všechny její schopnosti jsou jasně viditelné z jejího vzhledu. Předstírání a nečestnost nejsou možné. Duše s nečistým úmyslem je odhalena její samotným vzezřením.

Duše mají zrak a sluch. Mohou cítit dotek a chuť, a mají schopnost si přeložit pach do své vlastní řeči. Při pohledu na osobu, Duše vidí jinou Duši v těle, u níž vidí všechny vnější i vnitřní části, jako i její myšlenky. Duše pronikají přes hmotu. Pohyb Duše je plynulý; klouže se na energii svých myšlenek. Pokud Duše na něco myslí, myšlenka ji přenese k cíli. Pohyb Božské Duše je neomezený. Je to dáno její dokonalou znalostí veškeré existence jako i schopností stvořit. Duše z kterékoli skupiny Duší se může pohybovat volně v oblasti svých vlastních schopností a jak je vhodné pro její skupinu.

Duše z druhé a vyšší skupiny má schopnost předložit lidský vzhled. Přítomnost Duše během duchovního kontaktu je obvykle vnímána jako zdroj světla.