Léčivá síla Slunce

Řízené dívání do slunce: Moje osobní zkušenost a poznání od Borise Tichanovského

 

ŘÍZENÉ DÍVÁNÍ DO SLUNCE - PALMING

Sdílím světlo s tebou ALUE

Vidím, že musíš před mnoha lidmi obhajovat pro mnohé něco tak divného, jako je koukání do Slunce. Nedivme se tomu. Doba přece lidi učí dobovým poznatkům. Jen je škoda, že ty dobré a staré vědomosti tak lehce zapomínáme.

Není nad osobní zkušenost. Před rokem jsem byl na týdenním kurzu Borise Tichanovského zaměřeného právě na zrak. Kdo nezná Borise Tichanovského, může si o něm utvořit obrázek z jeho stránek www.epam.eu

Já sám za sebe říkám, že Boris je neuvěřitelný člověk, geniální a všestranný léčitel a skutečný mudrc. Kdo ho měl štěstí poznat osobně, ten si myslím o něm ani nemohl udělat jiný obrázek. Boris také umí předat informace o dané problematice v takové formě, že člověk skutečně pochopí smysl a podstatu klíčových souvislostí. Proč to říkám, Boris Tichanovský nás na kurzu naučil léčebnému řízenému koukání do Slunce a vysvětlil nám důvody a principy. Kromě toho jsme také provozovali i to historicky a všeobecně známé večerní takzvané vyprovázení Slunce.

 

 

Palming pochází, jestli se pamatuji dobře, z USA. Je to řízené koukání do Slunce. Má to svá jasná pravidla. Ta tu jsou skutečně proto, aby nedošlo k poškození zraku. Ale pozor, kouká se do libovolně ostrého Slunce, třebas v pravé poledne. Nekouká se oběma očima naráz. Nekouká se souvisle, ale s neustálým mrkáním. A taky se nemůže jen tak dokoukat a pak už nic. Pak následuje stejně důležitá část procesu Palmingu a to je koukání oběma otevřenýma očima do úplné tmy. A to docela dlouho. A to také není všechno, pak se opět chvíli mrká. Nechci to tu popisovat úplně a laicky, aby někdo nešel ven a nezačal hned koukat do ostrého Slunce. Chce to napřed dozvědět se o tom vše potřebné a teprve potom jít něco zkoušet. Varuji proto před amatérským neřízeným koukáním do poledního Slunce.

 

A teď to nejpodstatnější. Podstata věci. Proč se to celé dělá a co nám to může dát.

Celá civilizovaná populace je světloplachá. Nosíme sluneční brýle, dioptrické brýle, žijeme v bytech, kancelářích, při zářivkách, sedíme u počítačů, neustále tak trvale snižujeme a filtrujeme energetické vlny ze Slunce, které naše oči přijímají. Naše oči tak nepracují s potřebnou dávkou denního a slunečního svitu, na kterou jsou ale vyprojektované. Lidé to totiž potřebují.

 

Když USA zaplavila v 70. letech módní vlna slunečních brýlí, tak je lidé nosili i doma k večeři. Nikdo si to neuměl dát do souvislostí s následnou vlnou chronických únav. Slunce totiž vyzařuje nejen všechny známé druhy frekvencí, energií a částic, ale i energie dosud vědě neznámé. Oči tuto energii zachytávají a dále distribuují do těla. Asi všichni víte, že v očích máme dokonalé vyústění a napojení na všechny naše orgány a že v očích se neuvěřitelně podrobně zrcadlí náš celkový stav. Naše jednotlivé orgány a části těl zkrátka počítají a očekávají svoji potřebnou dávku energií ze Slunce. A pokud ji nedostanou v potřebné míře, jsou energeticky podvyživené.

 

Osobně si myslím, že jsou tímto nedostatečným Slunečním svitem v očích podvyživené komplexně, tedy energeticko-informačně. Proč asi máme hned lepší náladu, když vykoukne Slunce. Slunce není jen hmota. Slunce je Duše a vládce celé naší planetární soustavy. Dokonce i dioptrické brýle s čirým sklem už velmi filtrují potřebné energie ze Slunce. Palming proto polehoučku a pomaličku odstraňuje míru naší světloplachosti, odstraňuje postupně tělesnou a orgánovou energetickou podvýživu a také nás učí i něco o nás samých. Takový je Palming.

 

Dělám ho už rok. Je úžasný. Za ten rok jasně vnímám, jak se snížila moje přecitlivělost na Sluneční záři. Když provedu Palming ráno a jsem málo vyspaný a odpočatý, tak po Palmingu cítím jasné energetické nakopnutí a vzpružení. Když je Slunce ostré, blízko poledni a dívám se do něj jedním okem anebo když už v pozdním odpoledni ostré není a já se do něj dívám oběma očima naráz, tak mě vždy zalechtá v pravé nosní dírce a začnu kýchat.

 

Když jsem se dozvěděl, čeho zakončení mají lidská těla právě v pravé nosní dírce, musel jsem se smát. Stará dobrá historická vědění nám říkají, že náš nejdůležitější kanál energie, který prochází páteří a pokračuje až k temeni hlavy se jmenuje Sušumna a že se kolem něj obtáčejí odspodu od základní čakry další dva velmi důležité kanály energií a postupně stoupají výše a končí v nosních dírkách. V levé nosní dírce je zakončena Ida a v pravé nosní dírce Pingala. A starodávná vědění o čakrách nám říkají, že Pingala přenáší Sluneční energii plnou žáru a podnětů. No není ten svět dokonale vymyšlen? Od té doby co mě při dívání do Slunce šimrá v pravé nosní dírce až z toho musím kýchat, tak si více všímám i jiné momenty, kdy kýchám a proč asi.

 

Možná, že dívání do Slunce pomáhá i samotným očím. Ale jedno cítím sám na sobě jasně. Pomáhá to celému organismu. Tak jsme zkrátka vyprojektováni. Výzkumy prokázaly, že skutečně přírodní národy žijící v dokonalé symbióze s přírodou, mají neuvěřitelně zcela zdravé oči, přičemž nepoužívají žádné oční ochrany nebo filtry a hledí často přímo do Slunce každý den. Dokonce se ukázalo, že zcela zásadně a naprosto jinak používají svoje oční svaly, než naše moderní civilizace. Dívají se jinak, protože se dívají na jiné věci. Ale to už je jiná, také velmi zajímavá písnička.

 

Troufám si říct, že kdo v principu haní nebo pomlouvá řízené dívání do Slunce, ten vůbec neví o čem mluví a už vůbec to nikdy nevyzkoušel. A jak víme, takoví bývají bohužel často ti nejhlasitější.

Slunce v těle i v duši přeje všem Jirka Veselý ( www.pracesesny.cz )