Jste to, co jíte a jak myslíte.

24.10.2012 07:17

Jste to, co jíte

Jste to, co jíte a jak myslíte.

 

 

Nikdy nezapomeňte : jste to, co jíte a jak myslíte. Jídlo, které dodáváte svému tělu, pomalu, ale jistě formuje váš myšlenkový vzorec. A vaše vědomé a podvědomé myšlenky mají dokonalou kontrolu nad vaším zdravím, nebo jeho nedostatkem.

Denně jedno jablíčko pro vaše zdravíčko, praví staré a pravdivé úsloví, protože ovoce je ta nejlepší potrava pro zdravé tělo. Je velmi dobré být vegetariánem, ale konečný cíl je stát se fruktariánem a případně částečně dýchavcem. To znamená, že všechno, co tělo potřebuje, získáte pouze ze vzduchu, který dýcháte. Člověk který usiluje o trvalé dobré zdraví, nakonec postoupí na úroveň plnohodnotného fruktariána a částečného dýchavce, který už nepotřebuje ničit další životy v zájmu vlastního přežití. Takzvaný potravinový řetěz není tak posvátná a přirozená poučka, jak jsme doposud slýchali.

Splnění vysněného a Konečného pevného zdraví se může uskutečnit přes noc. Trvá přinejmenším patnáct let, a zároveň také souvisí se změnou postojů nebo vzorců myšlení. Například rozhodnutí stát se hned teď vegetariánem, po mnoha létech konzumování masa, může tělo uvést do šoku, který způsobí těžkou nemoc. Stává se to velmi často a z toho pak plyne argument k tvrzení, že vegetariánství „není zdravé“.

Než se rozhodnete pro vegetariánství, přejte si to v první řadě udělat ze správných pohnutek.

Těmi může být skutečná náklonnost k naším bratrům zvířatům.

Ocituji vám rozhovor s rančerem, který začíná pociťovat jistou náklonnost ke zvířatům, ale není ještě tak daleko, aby pochopil plnou pravdu o krutosti řeznictví a farmářství.

V rozhovoru si rančer povídal s redaktorem o svém skotu, o chovu malých telátek z hlediska nákladů, zisku a ztrát, kolik potřebuje dostat za jejich mrtvá těla a za mrtvá těla krav a volků, aby jako rančer prosperoval. Všechno, o čem hovořil, se také týká ovcí, jehňat a prasat.

„Skoro by jste byl s těmi malými brachy někdy sentimentální,“ říká rančer.

„Víte,“ pokračoval, „že krávy matky rozeznají svá telata ve stádu? Představte si, že když oddělíme telata do zásilkových ohrad, matky u nich zvenku stojí, řvou a bučí tak, jak jste to od krav nikdy neslyšel. Jako kdyby věděli, co se děje. Někdy tam stojí u hrazení jen tak celý týden, i déle, když telata jsou už dávno pryč. Něchtějí ani žrát. Některé z nich si vyřvou hrtany až do živého masa, takže pak nemohou nic polknout. Nakonec musíte krávy matky odvést někam jinam, protože by se hladem utrápily k smrti.“

Vnutili nám názor, že pro naše zdraví je v potravě nezbytný protein.

Je to jen lež, která je na úrovni pijavic z devatenáctého století. Nezáleží na tom, v jakém přesvědčení jste byli vychováni. Jisté však je, že hlava useknutá krocanovi nebo kuřeti jim také zapůsobí bolest a utrpení.

Ryby umírají ještě pomaleji poté, co jejich delikátní tlamičky protrhl ostrý hrot háčku s návnadou. Když jsou chyceny do sítě, bijí sebou v agonií a lapají po „vzduchu“ – tímto živlem je pro ně voda. Jsou nenahraditelnou součástí ekologické přírody, jsou užitečné tím, že během svého krátkého života plavou v řekách, potocích, jezerech a oceánech.